Láska až za hrob
Annie, byla do Jessieho zamilovaná už nějakej ten pátek. Její nejlepší kamarádka Sam ho však neschvalovala. Hlavně také proto, že byl zadaný. Ona si ale nedala říct, a zrovna se blížil čas oslavy jeho narozenin. Konalo se to ve starém domě po Jessieho babičce na venkově. Okolo pusto prázdno a velká zahrada.
Když nastal ten den, vyfikla se, jak nejlíp to uměla. A že to Annie uměla. Jessie si jí ale nevšímal. Celý večer popíjel s kamarády a opil se tak moc, že o sobě vůbec nevěděl. Její kamarád Leslie celý tento večer zdokumentoval na kameru. A že to teda byla pořádná ožíračka. Všude se válely flašky a nebo dokonce opilí kamarádi.
Annie toho měla dost. Vzala si flašku vodky a džus a šla se schovat do jednoho z pokojů. Když už jí začalo být špatně objevil se ve dveřích Leslie. "Co tady proboha děláš tak sama," ptal se a starostlivě se díval na napůl vypitou flašku vodky. Annie pokrčila rameny. "Nikdy ho nebudu zajímat," povzdechla si. Leslie si přisedl k Annie na postel. "Jak to myslíš? Koho vlastně?" chtěl vědět. Annie opilecky položila hlavu do jeho klína, objala ho a rozplakala se. "Jessieho!" vzlykla. Leslie pohladil Annie po vlasech. Zbytek večera mu vyprávěla jak je nešťastně zamilovaná a jak ji Jessie pokouší i přesto, že má přítelkyni a ona mu jako kravka na všechno skočí. Leslie jen tiše seděl a poslouchal a když bylo potřeba, držel Annie vlasy.
O pár měsíců později měl Leslie narozeniny a Annie přesto, že se stále styděla, mu napsala přání k narozeninám. A tak si začali psát. Leslie vzpomínal, že má moc rád jednu pěknou čokoládovnu v centru města a že by tam moc rád zase zašel. A tak nějak došli k tomu, že tam zajdou spolu a domluvili se na pátek večer. Jenže jim vlastně nedošlo, že je to den svatého valentýna. V čokoládovně si objednali Fondue pro dva a pustili si film. Nakonec to dopadlo tak, že jeden druhého krmili ovocem namočeném v čokoládě.
Když ji Leslie doprovázel na vlak, objali se na rozloučenou a v tom objetí Annie políbila Leslieho na tvář. Ten jí to vzápětí oplatil. a oba v rozpacích se rozloučili. Nakonec jim oběma došlo, že to bylo vlastně rande.
Následovalo Několik dalších setkání a na Lesliem bylo vidět, že začíná mít Annie rád. Annie si však nebyla úplně jistá. Pořád někde v koutku mysli měla slabost pro Jessieho. Ikdyž Leslie byl opravdu hodný a milý kluk a měla ho ráda. Jednou odpoledne dumala nad tím co k němu cítí a byla rozhodná mu na srazu s kamarády říct pravdu. Po několika minutách, co nahlédla do svého srdce však měla jasno. A musela mu to dnes říct.
Sešla se s Lesliem v hospodě ještě dříve, než měli přijít všichni ostatní. Sedla si vedle něj a pohlédla mu zpříma do očí. "Víš Leslie, chtěla jsem s tebou mluvit o samotě," spustila. "Ano?" zeptal se nejistě. "Víš, jde o nás dva," řekla a Leslieho popadl strach. Z vážného pohledu se však stal úsměv. "Chtěla bych s tebou chodit! Se vším všudy," řekla a chytila ho za ruce, které měl ledabyle položené v klíně. Leslie se okamžitě rozzářil. "Přesně to jsem ti chtěl už několikrát říct, ale bál jsem se, že nebudeš chtít," odpověděl, vzal její tváře do dlaní a dlouze políbil. Zanedlouho přišli ostatní a radovali se ze štěstí svých kamarádů.
*Po 15 letech
Malý Peter zrovna seděl vzadu v autě a se zájmem pozoroval svého tatínka za volantem. Měl zrovna 11 narozeniny. Když si toho Leslie všimnul. Podíval se na synka zpětným zrcátkem a zeptal se. "Zajímá tě něco, mladý muži?" řekl s úsměvem. Peter chvíli váhal a nakonec se zeptal. "Jak jste se vlastně seznámili s maminkou?" začal a zastyděl se. Leslie se usmál. "Na oslavě našeho společného kamaráda," odpověděl upřímně. Peter však začal "Tak to jsi ji opil, ne?". To Leslieho rozesmálo ještě víc. "Né, takhle se holky nebalí, na to musíš něžně." Peter se však nedal "A není jednodušší ji opít?". Leslie jen udiveně zíral. Ale Peter ještě pokračoval "To ji musíš pořádně opít a až je nalitá, tak ji musíš opít ještě víc a až bude zvracet, tak ji budeš utěšovat." Na to se Leslie rozesmál na celé kolo. Kdyby jen věděl. Kdyby jen věděl, že dost podobně jeho mámu Annie poznal.